Na základě podrobné studie více než 5000 resekátu dospěl Tot k závěru, že základní patogeneze mamárního karcinomu je vázána k laloku a ne k terminální duktulolobulární jednotce (TDLU), jak se soudilo doposud. Lalok obsahuje jednak četné TDLU a jednak vývody. Počet laloku je konstantní, zatímco počet TDLU i duktu v laloku se značně mění dle věku a funkce (zmnožováni TDLU v laloku se děje arborizací a lobularizací). Prekancerozní lalok se vyznačuje genetickou instabilitou v celém jeho rozsahu (theory of the sick lobe). In situ nádor může vznikat v kterékoli části laloku, t.j. kdekoli od acinu až po ductus lactiferus. U multifokálních lézí bylo zjištěno, že témeř vždy patří k jednomu laloku. Optimální chirurgická terapie by měla odstranit celý geneticky instabilní lalok, co při současných zákrocích není splněno. Část takéhoto laloku zůstane často neodstraněna a je podkladem pro recidivu. V budoucnosti bude třeba přizpůsobit zobrazovací metodiky a terapii těmto poznatkum.
|