Klasifikace nádorů prsu
Klasifikační systém podle WHO
Tumory prsní bradavky
 |
Adenom (floridní papilomatóza bradavky)
Definice
Komplexní tubopapilární proliferace epiteliálních a myoepiteliálních buněk velkých mlékovodů bradavky.
ICD-O kód
8506/0
Histologická struktura
Nodulární, strukturálně nepřehledná glandulární a papilární proliferace v oblasti velkých mlékovodů s pseudoinfiltrativními rysy. Běžný je ložiskový vzhled sklerózující adenózy či cystická dilatace duktálních formací s výraznou duktální hyperplázií. Může dojít k expanzi až na povrch kůže s erozí bradavky. Konstantní ubikvitní přítomnost myoepitelií potvrzuje benigní charakter léze.
Obrázky a legendy
Obr. 1
nepřehledná, komplexní tubopapilární proliferace v oblasti ústí velkých mlékovodů na bradavce |
Obr. 2
exprese hladkosvalového aktinu zobrazuje kontinuální myoepiteliální lem na periferii žlázových útvarů a tudíž benigní, neinvazívní proces |
Jiné informace
Mikroskopický obraz může být natolik nepřehledný, že se nesmí zaměnit za karcinom. Další synonymum - "subareolární sklerózující duktální hyperplázie" - někteří považují odlišnou jednotku vzhledu radiální sklerózující léze vznikající mimo vlastní bradavku.
Odkazy na recentní literaturu
- Santini D, Taffurelli M, Carolina M.: Adenoma of the nipple. A clinicopathologic study and its relation with carcinoma. Breast Dis. 1990, 3: s. 153-163.
- Jones MW, Tavassoli FA.: Coexistence of nipple duct adenoma and breast carcinoma: an clinicopathologic study of five cases and review of the literature. Mod. Pathol., 1995, 8: s. 633-636.
- Diaz NM, Palmer JO, Wick MR.: Erosive adenomatosis of the nipple: histology, immunohistology and differential diagnosis. Mod. Pathol., 1992, 5: s. 179-184.
Syringomatózní adenom
Definice
Nemetastázují, lokálně recidivující, infiltrativně rostoucí tumor vycházející z kožních adnexálních žlázek (potních?) kůže bradavky.
ICD-O kód
8407/0
Histologická struktura
Špatně ohraničenou afekci tvoří četné, drobně solidní a tubulární kapkovité či pulcovité struktury infiltrativně se šířící vazivem bradavky a dvorce. Častá je přítomnost drobně cystických skvamózních morul, pravidlem je pseudoepiteliomatózní hyperplázie povrchové epidermis. Plochá, jedno či dvouvrstevná blandní výstelka vesměs postrádá myoepiteliální vrstvu. Nádorové formace někdy neobvykle hlubokým invazívním růstem disekují původní fibromuskulární a neurální struktury bradavky, ale nesouvisí s vývodovými strukturami ani žlázovým tělesem prsu. Obraz je v zásadě neodlišitelný od konvenčního klasického "syringomu" kůže obličeje.
Obrázky a legendy
Jiné informace
Diferenciální diagnóza vzhledem k infiltrativními růstu zahrnuje tubulární karcinom, vzácný adenoskvamózní karcinom event. sklerózující "sweat duct"/"microcystic adnexal" karcinom, který se však typicky vyskytuje v obličeji (ret). V rozlišení může být mimo jiné nápomocnou absence in situ komponenty či Pagetova karcinomu a to, že obě prvně jmenované jednotky vyrůstají z vlastního žlázového tělesa.
Odkazy na recentní literaturu
- Suster S, Moran CA, Hurt MA.: syringomatous squamous tumors of the breast. Cancer, 1991, 67: s. 2350-2355.
- Jones MW, Norris HJ, Snyder RC.: Infiltrating syringomatous adenoma of the nipple. A clinical and pathological study of 11 cases. Am J. Surg. Pathol., 1989, 13: s. 197-201.
- Ward BE, Cooper PH, Subramony C.: Syringomatous tumor of the nipple. Am. J. Clin. Pathol., 1989, 92: s. 692-696.
Pagetův karcinom bradavky
Definice
Výskyt maligních glandulárních epiteliálních buněk v epidermis bradavky, které téměř vždy doprovází postižení hlavních mlékovodů či hlubších etáží žlázového tělesa prsu "in situ" nebo invazívním karcinomem. Primární Pagetův karcinom bradavky v nejužším slova smyslu (bez nálezu karcinomu v přilehlých partiích prsu) je nesmírně vzácný. Maskroskopicky imponuje jako svědivá, mokvajicí, ekzematózní či ulcerující léze s krvavou či serózní sekrecí.
ICD-O kód
8540/3
Histologická struktura
Dermoepidermální junkci se nacházejí izolovaně nebo v malých hnízdech velké epitelové nádorové buňky s hojnou eozinofilní, někdy vakuolizovanou cytoplazmou, kde se dá ve většině případů prokázat speciálním barvením (mucikarmín, alciánová modř) hlen. Imunohistochemie potvrzuje glandulární charakter nádorových buněk s charakteristickou expresí cytokeratinu 7 a karcinoembryonálního antigenu. Vzácně nádorové buňky fagocytují melaninový pigment a mohou na první pohled napodobovat maligní melanom. Důsledným vyšetřováním navazujících mlékovodů a přilehlé žlázové tkáně se prakticky vždy prokáže přítomnost high grade in situ (komedonového) resp. invazívního karcinomu, mnohdy s diskontinuálním způsobem šíření. Oproti extramamární Pagetově nemoci je zde nezvykle častá exprese onkoproteinu Her2/neu v intraepidermálních nádorových buňkách a koreluje s přilehlým karcinomem.
Obrázky a legendy
Obr. 1
tzv. primární Pagetův karcinom bradavky, kde jsou v epidermis izolovaně rozptýlené objemné, nádorové buňky, mající původ v duktálním in situ či invazívním karcinomu uloženém hlouběji ve žláze |
Obr. 2
tzv. sekundární Pagetův karcinom bradavky, kdy se jedná o přímé prorůstání povrchově uloženého karcinomu mléčné žlázy do kůže bradavky |
Obr. 3
nádorové buňky Pagetova karcinomu pozitivně reagují s nízkomolekulárním cytokeratinem 7, okolní epidermis je negativní |
Obr. 4
přibližně 2/3 případů Pagetova karcinomu vykazují overexpresi Her2/neu onkoproteinu |
Jiné informace
Při vyšetřovaní suspektní léze bradavky se nelze spolehnout pouze na mělkou "shaving" biopsii a při zjištění Pagetova karcinomu vždy extenzívně vyšetřit rozsáhlý přilehlý parenchym vlastní žlázy. Sousedící in situ či invazívní karcinom nemusí být totiž palpačně ani mastograficky patrný. Ojedinělá pozorování primárního Pagetova karcinomu omezeného pouze na kůži bradavky vedou ke spekulacím ohledně histogeneze. Zde se uvažuje o event. primární genezi buď z primitivních basálních epidermálních buněk či buněk intraepidermálního ústí mlékovodu nebo z tzv. Tokerových buněk, což jsou vzácné, světlé intraepidermální elementy v okolí ústí mlékovodů. Nevylučuje se ani možnost vzniku z adnexálních žlázek bradavky. Diferenciální diagnostika dále rozlišuje jednak pouhé prorůstání povrchově uloženého karcinomu do kůže, jednak možné pagetoidní šíření invazívního lobulárního karcinomu (E-cadherin negativního). Maligní melanom spolehlivě odliší imunohistochemie (HMB45, melan A, ..), ale v rozpoznání vzácné Bowenovy nemoci nelze absolutně spoléhat na negativitu exprese cytokeratinu 7. Světlobuněčná vakuolární degenerace epidermálních buněk většinou nečiní problémy.
Odkazy na recentní literaturu
- Williamson JD, Colome MI, Sahin A, et all.: Pagetoid Bowen disease: a report of two cases that express cytokeratin 7. Arch. Pathol. Lab. Med., 2000, 124: s. 427-430.
- Pierce LJ, Haffty BG, Solin LJ, et all.: The conservative management of Paget´s disease of the breast with radiotherapy. Cancer. 1997, 80: s. 1065-1072.
- Wolber RA, Dupuis BA, Wick MR.: Expression of C-erbB-2 oncoprotein in mammary and extramammary Paget´s disease. Am. J. Clin. Pathol., 1991, 96: s. 243-247.
- van der PutteSCJ, Tzoonstra J, Hennipman A.: Mammary Paget´s disease confined to the areola and associated with multifocal Toker cell hyperplasia. Am. J. Dermatopathol., 1995, 4: s. 678-683.
- Mai K, Yazdi HM, Perkins DG,.: Mammary Paget´s disease: evidence of diverse origin of the disease with a subgroup of Paget´s disease developing from superficial portion of lactiferous duct and discontinuous pattern of tumor spread. Pathol. Int., 1999, 46-9: s. 956-961.
