Klasifikace nádorů prsu

Klasifikační systém podle WHO

Neuroendokrinní karcinomy

Definice

Morfologicky značně heterogenní skupina in situ a invazívních karcinomů, ve kterých lze imunohistochemicky či elektronmikroskopicky prokázat známky neuroendokrinní diferenciace u více jak 50% buněčné populace.

ICD-O kód

Histologická struktura

V strukturálně pestré skupině karcinomů s neuroendokrinním fenotypem nečiní problémy vymezit vzácný primární malobuněčný a velkobuněčný karcinom, které jsou mikroskopicky identické s jejich analogy v plicích či jinde. Jsou agresívní a důležité je vyloučit metastázu z jiného zdroje. Mohou exprimovat TTF1; negativně reagují s CK20.

Endokrinní diferenciace se běžně vyskytuje rovněž u čistého mucinózního (koloidního) karcinomu prsu typu B.

Zvláštní jednotkou je tzv. solidní papilární neuroendokrinní (in situ) karcinom, u kterého je popisována kvantitativně velmi rozdílná neuroendokrinní aktivita společně se známkami apokrinní a onkocytární diferenciace. Značná část těchto lézí produkuje mucin a invazívní složka nabývá pak charakteru mucinózního karcinomu. V taxonomii jsou řazeny spolu s papilárními karcinomy. Původně byly tyto nádory klasifikovány jako karcinoidy prsu; bylo však zjištěno, že histogeneticky, fenotypicky, biochemicky ani biologicky nejsou příbuzné s těmi klasickými v GIT či jinde.

Je velmi zajímavé, že i některé konvenční lobulární a NOS duktální invazívní karcinomy mohou zřídka vykazovat velmi variabilní míru neuroendokrinní diferenciace. Incidence se odhaduje na 8-19%.

Obrázky a legendy

Obr. 1 solidně alveolární úprava tvz. solidního papilárního in situ neuroendokrinního karcinomu. Neobvyklý typ uspořádání někdy činí rozlišení event. invazívního růstu velmi obtížným.	Obr. 2 Buněčnou kompozici tvoří objemné epitelové bb. s výrazně eozinofilní a zrnitou cytoplasmou, na původní papilární uspořádání upozorňují podpůrné stromovaskulární terčíky.
Obr. 3 masivní intracelulární produkce hlenu zvýrazněná speciálním barvením s mucikarmínem.	Obr. 4 přibližně 2/3 případů Pagetova karcinomu vykazují overexpresi Her2/neu onkoproteinu

Jiné informace

Kromě výše zmíněných neuroendokrinních karcinomů, majících svůj vlastní kód ve WHO klasifikaci, se neuroendokrinní fenotyp samostatně nekóduje a biologické chování tumorů nikterak neovlivňuje. Za zmínku stoji, že přítomnost neuroendokrinních buněk či jejich hyperplázie v normální mléčné žláze, jak jsou známy např. prekurzorové léze karcinoidu v plicích a GIT, nebyly dosud jednoznačně potvrzeny. Sporadická neuroendokrinní diferenciace v NOS karcinomech prsu se považuje pouze za nejasný, paralelní diferenciační epifenomén v rámci maligní transformace buňky.

Odkazy na recentní literaturu

1. Tsang, W.Y.W., Chan, J.K.C.: Endocrine ductal carcinoma in situ (E-DCIS) of the breast: a form of low-grade DCIS with distinctive clinicopathologic and biologic characteristics. Am. J. Surg. Pathol., 1996, 20: s. 921-943.
2. Sapino, A., Bussolati, G.: Is detection of endocrine cells in breast adenocarcinoma of diagnostic and clinical significance. Histopathology, 2002, 40: s. 211-214.
3. Miremadi, A., Pinder, S.E., Lee, A.H., Bell, J.A., Paish, E.C., Wencyk, P., Elston, C.W., Nicholson, R.I., Blamey, R.W., Robertson, J.F., Ellis, I.O.: Neuroendocrine differentiation and prognosis in breast adenocarcinoma. Histopathology, 2002, 40: s. 215-222.
4. Maluf H.M., Koerner, F.C.: Solid papillary carcinoma of the breast: a form of intraductal carcinoma with endocrine differentiation frequently associated with mucinous carcinoma. Am. J. Surg. Pathol., 1995, 19: s. 1237-1244.
5. Kawasaki T, Nakamura S, Sakamoto G et al. Neuroendocrine ductal carcinoma in situ (NE-DCIS) of the breast – komparative clinicopathological study of 20 NE-DCIS cases and 274 non-NE-DCIS cases. Histopathology. 2008 [Epub ahead of print]
6. Otsuki Y, Yamada M, Shimizu S et al. Solid-papillary carcinoma of the breast: clinicopathological study of 20 cases. Pathol Int. 2007 Jul;57(7):421-9.
7. Moritani S, Ichihara S, Kushima R, et al. Myoepithelial cells in solid variant of intraductal papillary carcinoma of the breast: a potential diagnostic pitfall and a proposal of an immunohistochemical panel in the differential diagnosis with intraductal papilloma with usual ductal hyperplasia. Virchows Arch. 2007 May;450(5):539-47.