Přibližně u 5-15% nemocných s karcinomem prsu dojde během života ke vzniku synchronnního (do 6-12 měsíců) či metachronního bilaterálního karcinomu. Ženy s jednostranným karcinomem prsu mají přibližně 5x vyšší riziko vzniku kontralaterálního karcinomu než běžná populace. Molekulárně genetické studie prokázaly, že na rozdíl od převládající homologie recidivujících či multifokálních (i multicentrických!) ipsilaterálních karcinomů, jsou bilaterální karcinomy v drtivé většině klonálně odlišné, nezávislé de novo léze (duplicitní).
Není
Ukázalo se, že v rozlišení mezi druhostranným de novo nádorem a metastázou původního karcinomu u bilaterálních lézí existuje kupodivu relativně vysoká korelace mezi histologií a genotypem při použití jednoduchých kriterií. Např. kontralaterální metastáza je pravděpodobná pouze:
Při jednostranné recidivě u bilaterálního karcinomu je jsou patogenetické úvahy ještě komplikovanější (recidiva/meta primárního tumoru, meta druhostranného tumoru do prsu s primárním tumorem nebo triplicita) a genetické studie ve většině případů potvrzují první možnost.
Nepřímým důkazem nezávislosti bilaterálních nádorů prsu je i to, že osud (doba přežití, interval bez nemoci, interval bez diseminace,..) většiny nemocných s jednostranným a oboustranným karcinomem prsu se zásadněji neliší a že se častěji vyskytují u osob s familiární dispozicí.
Rozlišení metastázy od druhostranného de novo karcinomu má u bilaterálních nádorů prsu zásadní biologické implikace týkající se další terapeutické strategie a prognózy (nejde o diseminaci či recidivu primárního nádoru). Konzervativní chirugie u bilaterálního karcinomu není kontraindikována.